Reklama
 
Blog | Petr Hlubuček

Bylo mě vás dnes snad až trochu líto, pane Zemane.

Byl jsem se dnes se svým synem podívat na stejné místo jako před dvacetipěti lety – na Albertov odkud jsem vyšel se studentským průvodem v roce 1989.

Dnešní studentská demonstrace vyzněla jako dost zásadní protest proti vám. Dost možná označíte všechny, kdo proti vám protestovali za „křiklouny“. Jenomže na rozdíl od vás se většina účastníků demonstrace se tehdejšího průvodu na Národní třídu zúčastnila. (Soudě z vašich slov o tom, co se tehdy dělo).

Scénář dnešního odpoledne na Albertově nejdříve vypadal tak, že odpor proti vám nemůže dostatečně vyznít. Bylo i zvláštní že tehdejší studentští lídři pozváni nebyli. Spolu s vámi přijeli na Albertov, uctít  tento památečný den, další čtyři evropští prezidenti.

Reklama

Nakonec ale demonstrace vyzněla, jak měla. Napomohl jste hned první větou – neuvěřitelnou:   „Nebojím se vás“.  Nešlo ale přece o to, abyste se bál.  Demonstrace byla odpovědí, že určitá míra toho co si jako prezident můžete dovolit,  je již dávno překročena. Jednoduše se chováte z hlediska občanů naší země hloupě, škodíte a nemáte ani tolik sebereflexe věci změnit a třeba se i omluvit. Chceme, abyste skončil v roli prezidenta. O to šlo.

Byl jsem jen na pár metrů od vás. Vnímal jsem, jak vám musí být. Neměl jste sílu pohlédnout do očí lidí před vámi. Nechtěl jste před námi takto stát, to bylo z vaší tváře a emocí patrné, to nešlo zakrýt.  Ostatní prezidenti promluvili s velkým respektem, úctou  a vzpomínkou na prezidenta Havla, na události  za druhé světové války i v roce ´89.  Všichni jsme jim naslouchali a také tleskali. Vám ne. Vy jste schytával jen pokřik že jste lháři, výzvy k odstoupení a podobně.

To, co všech pět středoevropských prezidentů zažilo, nebylo tak zcela obvyklé. Občané této země kterým jste za prezidenta se od vás velmi zřetelně a ve velké míře distancovali. Jak také reagovat na prezidenta, který lže o Ukrajině, paktuje se proti zájmům celé Evropy s Ruskem, těžce poškozuje pověst  České republiky, uráží, domnívá se, že může naprosto vše a navíc je způsobem svého vyjadřování velmi ubohý. Při pohledu na internet jsem rád tomu, že zahraniční média si události poměrně hodně všímají.

Bylo povzbuzující, že ostatní prezidenti se sice diplomaticky, přesto však jasně vymezovali od vašich prohlášení a výroků z poslední doby. Nejsilněji potom slovenský prezident. To, jak nahlížíme na svého prezidenta, bylo důležitým poselstvím do Evropy. Prostě jsme si vás blbě zvolili. Demokracie má svá omezení a jedním takovým omezením je i možnost manipulace, zkreslování, nesplnění základních slibů a do nebe volající populismus. Demokracie ale umožňuje změnu.

Díval jsem se na vás dnes ze vzdálenosti několika metrů. Já vím, že nikdy neodstoupíte. Vnímal jsem o co vám ve skutečnosti jde.  Je asi už jedno, co ještě uděláte a řeknete. Já se, pane prezidente, za vás stydím. Za vás jako prezidenta, kterého jsme si zvolili. Jsem ale rád, že dnes mohu takovýto článek bez obav napsat. Politici se příliš nezměnili, ale svobodu jsme si v listopadu ´89 vydobyli. Je tedy důležité abychom tedy dávali nezodpovědným politikům zpětnou vazbu.