Reklama
 
Blog | Petr Hlubuček

Vize a budoucnost České republiky

 

Kdybych zcela věřil ekonomům, politikům nebo zprávám v novinách, propadal bych v tuhle chvíli trudomyslnosti, neuměl se ubránit pocitu, že nám už teče do bot a jen bych očekával, že se brzy se převalí ekonomické tsunami a přemýšlel, jak vůbec přežít.

 

Více než dvacet se ale pohybuji ve firemním prostředí a  během té doby jsem si uvědomil, že velmi často platí, že  mnohem více než vnější podmínky, ohrožuje firmu neexistence vize, nevyjasnění směru, kterým se ubírá, nesoulad mezi slovy a činy managementu a následná vnitřní nestabilita a úroveň morálky.

 

Když tento svůj pohled potom vztáhnu na naši zemi, tak podobně nevěřím tomu, že nás ohrožuje ekonomická či dluhová krize více než úroveň morálky, korupce či neochota lidí převzít osobní zodpovědnost za svá rozhodnutí.

 

Nedávno jsem na tomto místě psal o emigraci. Moje zamyšlení nebylo až tolik o mě samotném, ale vnímal jsem českou realitu jako táta své dospívající dcery, která svět a českou republiku vnímá z jiné perspektivy – strávila rok života v USA. Napsal jsem, že rozumím, proč chce studovat a žít v jiné zemi, než ve své vlasti a také jsem napsal, že ji to schvaluji a doporučuji.

 Sám se cítím být doma v Česku a tak chci přemýšlet, jak změnit současnou českou realitu, hodnoty a co udělat s korupcí, jejíž chapadla zasahují jak současného prezidenta, ministry i úředníky na všech stupních státní správy a občany této země vůbec. Jsme zkrátka na úrovni banánových republik. Korupce je cosi, co nás již bytostně ohrožuje. Žijeme v zemi jejíž prezident je jako někdejší předseda ODS spojený s obrovskou korupcí, v současnosti máme  vládu, jejíž několik ministrů (TOP i ODS) již muselo kvůli korupci odstoupit, bývalý poslanec Vlček (ČSSD) je spojený s korupcí v hodnotách desítek milionů a dnes ohlásil návrat do politiky …. Ti všichni by měli sedět docela jinde než na svých postech, nicméně před soud je jen velmi výjimečně nějaký politik postavený a pokud se tak stane, je osvobozen navzdory tomu, že je jeho provinění jasné a většinou i prokazatelné. Není snad dne, aby nebyla zveřejněna nová velká korupční  kauza. Naše politika je prostě zapáchající žumpa.

Lidé, kteří by za normálních okolností chápali, že daně představují nástroj, jak financovat stát, si jsou již dobře vědomi, že jejich peníze kradou politici propojení s kmotry a to v  čím dále větší míře a  nestoudněji. Pochopitelně to musí vyvolávat otázku, zda je správné v dané situaci opravdu platit daně a financovat zmíněnou žumpu, kterou představuje státní správa. Nicméně neplatit daně přece také není řešení…

Reklama

 Cosi se ale mění –  začínáme si uvědomovat neudržitelnost situace. Evropská unie přestává proplácet dotace a nutí k vrácení již vyplacených prostředků ve chvíli, kdy je prokázána korupce. Ministři (aktuálně školství, doprava) se snaží vylhat se ze vzniklé situace, ale nedaří se jim to.  Je ale také zjevné, že mnozí korupčníci, úředníci, ministři či současný prezident bez skrupulí manipulují a zkreslují fakta a veřejné mínění  a snaží se situaci navíc zneužít ve svůj prospěch. Je ale také zcela zjevné, že uvedení představitelé státu se začínají bát rostoucí nespokojenosti s úrovní politiky a korupce. To je určitě nový moment.

 V určitých aspektech se možná současná nespokojenost ve společnosti už přiblížila úrovně před pádem totality. Další velký výbuch nespokojenosti je ale zřejmě znovu na spadnutí a cování některých představitelů státu má znovu málem podobné totalitní rysy. Jenomže scénář takového výbuchu nespokojenosti a odstranění nejvíce zkorumpovaných politiků a úředníků s sebou nese velké riziko a nebezpečí. Je pravděpodobné, že v lepším případě jen na místa jedněch podvodníků přijdou jiní podvodníci. V horším případě může dokonce dojít k tomu, že velké pnutí nespokojenosti ve společnosti napomůže k moci populistům ještě mnohem horšího kalibru, než je třeba současný prezident nebo třeba Vít Bárta. Výmarská republika před začátkem druhé světové války je takovým varováním v historii. Přemýšlím co je tedy, jak vyčistit tu naši žumpu. Přemýšlím, jestli máme jako společnost nějakou vizi, nějaký scénář možného řešení. Tady je několik zamyšlení které jsou podle mě důležitá:

  •  Je nutné ujasňovat vizi naší společnosti, komunikovat hodnoty, které považujeme za klíčové a ujasnit si tak základní nastavení, které určuje směr kterým se společnost ubírá a snažit se aby vedla dobrým směrem…

 

  •  Neztratit víru a morálku. Být v první řadě poctivý sám k sobě. Situace a ochota převzít za věci osobní zodpovědnost se u mnoha – hlavně mladých lidí postupně mění a s tím, jak vymírají či začínají být vytlačování zvlášť nepoctiví politici a prospěcháři , změna přece jen přichází i když pomalu.  

 

  • Nejvíce korumpuje je bezmoc. Nejsme ale bezmocní. Svou moc propůjčujeme ve volbách politikům a máme tedy právo politiky kontrolovat a když nejsme spokojeni s jejich prací a dáme to dostatečně najevo. Donutíme tak politiky k tomu, že ti neschopní či nepoctiví budou muset rychle odcházet. Když zjistíme, že politici kradou a zneužívají svého postavení, musí být postaveni před soud, musí ztratit důstojnost a možnost nadále škodit. Tento tlak můžeme a měli bychom vytvářet my všichni.

 

  • Člověk se  nemůže chovat pasivně, jinak přispívá k vítězství zla. Na pozitivní změnu je obrovská šance za předpokladu, že nedovolíme, aby nemorální činy nebo neschopnost procházely. Kontrola politiků a důsledné požadovaní, aby politici nesli zodpovědnost za svoje činy je velmi důležitá. Asi není jiná šance, než abychom se učili být v těchto věcech důslední jako v zavedených demokraciích.

 

  • Selský rozum a zdravý úsudek je pro posuzování věcí a naše rozhodování tím nejjistějším kritériem. Sebedůvěra a odvaha vstupovat do střetů a oprávněných požadavků je klíčová.

 

Úspěšná země – a přál bych si, aby jí v budoucnu Česká republika byla, tedy potřebuje mít svou vizi, která ji složí jako maják určující základní směr. Jistě bude podobných vizí mnoho, ale důležité je, abychom právě o těchto otázkách diskutovali a rozmýšleli. Ocitli jsme se totiž v určité totalitě vlády korupce, které není nepodobná komunismu, mnohé rysy jsou velmi podobné… Určitou formu vize by měly naplňovat ve svých programech politické strany, žel neděje se tak a v naprosté většině jsou strany jen prostředkem k prosazení mocenských ambicí jednotlivců a určitých skupin. Zkouším si tedy představit, jaká by mohla být z mého subjektivního pohledu vize pro Českou republiku, pro období dalších řekněme deseti let:

 1)      Sebevědomá společnost bude cítit zodpovědnost za správu svých věcí. Dojde tedy i ke změně zákonů, které umožní aby naše země  měla politické strany, parlament, vládu i prezidenta, kteří budou splňovat velmi náročná kritéria. Stane se samozřejmou zvyklostí,  že  vážné pochybení či korupce ve státní správě bude důvodem k odvolání, pokud takový úředník hned sám neodstoupí. V nejvyšších funkcích budou lidé, kteří budou skutečně této zemi skutečně sloužit a budou si to pokládat za čest.

 2)      Česká republika bude svébytnou součástí Evropské unie. Budeme s Evropou sdílet základní hodnoty, mít společnou zahraniční politiku, společnou měnu a společnou fiskální politiku. (Jen doufám že do budoucna skončí „socík“ zvaný evropské fondy, ale vždyť i k tomu, jak bude vypadat EU můžeme svou měrou přispět)

 3)      Svoboda bude znovu jednou z nejvyšších hodnot. Výrazným způsobem dojde k posílení spoluzodpovědnosti každého občana za stav naší společnosti. Občanská společnost se stane zárukou rovnováhy mezi občanem a státem a bude také zaručovat kontrolu státní moci. Dojde k výraznému posunu morálky  a nebude už možné, aby politika zůstala stokou.

 4)      Dojde k výrazné změně přístupu ke vzdělání. University a školy v České republice budou mít světově uznávanou úroveň a zvýší se úroveň vzdělanosti lidí. I zde musí platit svoboda v možnosti dosáhnout vzdělání a šanci vystudovat budou mít i méně majetní studenti, kteří školené začnou hradit teprve ve chvíli, kdy začnou odpovídajícím způsobem vydělávat. Bude platit, že vzdělání je sice nákladná, ale také vynikající investice.

 5)      Když budeme hovořit o rozvoji společnosti, nebudeme mít na vědomí jen ekonomický rozvoj. Stejně významným kritériem bude šetrný vztah k přírodě a přírodním zdrojům. Na pomyslném měřítku hodnot většiny lidí  bude výrazně výš vědomí, že práce, kterou člověk vykonává, má skutečný smysl a dělá svět lepším, nebudou to v první řadě jen peníze.

 Vím, že tyhle řádky mohou budit dojem, že jsou to jen „kecy v kleci“. Domnívám se, že hledání vize společnosti má význam, Pokud bude existovat vize, bude rozhodování o některých podstatných krocích ve společnosti výrazně jednodušší a naopak korupce bude mít mnohem méně prostoru. Nebude s každou novou vládou či každým ministrem docházet k obratům a veletočům a budeme mít jasno, kam směřujeme. Politické strany budou nucené aby se konstruktivním způsobem podílely na budování státu.

A co můžu já sám udělat konkrétně a hned ? Nebudu krást, nebudu se podílet na žádné podobě korupce a také nebudu pasivní, pokud budu vnímat, že ke korupci dochází a budu aktivně proti korupci bojovat. Budu se snažit maximálně přispět tím co dělám, aby se pozitivní změna v naší zemi i v našich hlavách začala.

 

Chci požádat – zkuste prosím mě namísto kritických komentářů do diskuse napsat, jak by podle vašeho názoru mohla vypadat vize pro Českou republiku a co konkrétně dělat se současnou situací