Reklama
 
Blog | Petr Hlubuček

Jakási analogie s rokem 1948 ?

Poslechl jsem si rozhovor s nově zvoleným prezidentem a opravdu jsem se moc snažil najít ve slovech pana Zemana snahu pozvednout celou naší zemi. Hledal jsem nějakou změnu, náznak velkorysosti a možnost, že se prezidentem stane jiný Zeman, než obhroublý, peskující a urážející muž, kterého známe z politiky před deseti lety. Neuměl jsem ale nic takového objevit.

Je mě opravdu v těchto chvílích těžko, věřil jsem v jasný zlom v politice, ve změnu ve kterou jsem doufal s novým prezidentem. Mým kandidátem byl Karel Schwarzenberg ve kterém jsem viděl stejnou linku a úsilí jako jsem znal u pana prezidenta Václava Havla.  Ano, pravdu i lásku…. Ta Havlova slovo nejsou žádné klišé, platí doopravdy a bez ohledu na to, že si je kdejaký mafián bere do úst a zlehčuje…

Při pohledu posledních 14 dní nazpátek jsem si  uvědomil, že „Karel“ se snažil hrát ve své volební kampani fair a jeho tým neudělal žádný podtrh a faul. To bohužel nelze říci o druhé straně a poslední dny kampaně Miloše Zemana bylo opravdové svinstvo, které začalo zkreslováním slov pana Schwarzenberga o Benešových dekretech a končilo pomlouvačným a nezákonnými inzeráty ke kterým se nyní nechce nikdo znát. Je to onen účel světící prostředky o kterém mluvil v rámci kampaně velmi výstižně pan Svěrák, když se zjevným disgustem označil Miloše Zemana a Václava Klause za „lišáky“ a muže spojené se zločineckou korupcí. Ostatně s korupcí hluboce spojený Šlouf se bezprostředně po skončení voleb objevil v blízkosti Miloše Zemana přes jeho ujišťování, že s panem Šloufem nemá žádný kontakt.   Vzpomínám v této chvíli na Václava Havla, který podobně jako Karel Schwarzenberg dokázal neoplácet na urážky urážkami, poctivě hledal řešení a do poslední chvíle si vždy stál za svými slovy a potvrzoval je svými činy.

Reklama

Neumím se nyní ubránit jakési obavě, jakési analogii s vývojem v roce 1948. Tehdy se definitivně dostali k moci na dlouhou dobu komunisti a naše země se stala součástí východního bloku a historie následujících 40 let měla tragický rozměr.  Ta podobnost, kterou nyní vnímám je v jakémsi obrazu, kdy tehdy byli komunisti, kteří se díky naivitě lidí ve volbách definitivně dostali k moci, dneska možná díky podobné naivitě upevňuje korupční a mafiánská moc v naší zemi svoje chapadla. Bojím se i proto, že tehdy se postupně vytratila morálka, kulturnost i pocit, že politika a věci veřejné jsou věcí nás všech. Snad to nyní nenastane…. Bohužel ale zcela dalších pět let bude obývat Pražský hrad další muž, který je jistě inteligentní, ale o jehož morálních hodnotách a kulturnosti velmi pochybuji. Ať je to jakkoliv těžké, musím respektovat, že máme prezidenta, kterého jsme si zvolili. (Máme svého Putina ?)  Je mi moc těžko a přemýšlím co dál…

P.S. A třeba je to ještě jinak. Třeba je nutné aby bylo ještě hůř proto, abychom si všichni postupně uvědomili, že to co se děje máme v demokracii možnost opravdu měnit a když se za své věci budeme opravdu brát, změníme se my sami a postupně naše společnost, třeba máme jen to zpoždění někdejších 40 let a Zeman jen pomůže rychlejší nápravě. Třeba….